SOSPORADNA

VAŠE BEZPLATNÁ PRÁVNÍ PORADNA

bezplatná právní poradna

Získejte odpověď od zkušených právníků!

dotaz

Kategorie: Právní rady - články a videa

Zaměstnavatel smí vyžadovat v souvislosti s jednáním před vznikem pracovního poměru od osoby, která se u něj uchází o práci, nebo od jiných osob jen údaje, které bezprostředně souvisejí s uzavřením pracovní smlouvy. Před uzavřením pracovní smlouvy je zaměstnavatel povinen seznámit uchazeče s právy a povinnostmi, které by pro něho z pracovní smlouvy, popřípadě ze jmenování na pracovní místo vyplynuly, a s pracovními podmínkami a podmínkami odměňování, za nichž má práci konat, a povinnostmi, které vyplývají ze zvláštních právních předpisů vztahujících se k práci, která má být předmětem pracovního poměru. Pracovní smlouvu je třeba uzavřít i tehdy, kdy pracovní poměr vzniká jmenováním. Při uzavírání pracovního poměru je vhodné dbát, aby vznikl v souladu s právními předpisy, a to zejména zákoníkem práce. 

 

Zkontrolujte si, zda Vaše pracovní smlouva obsahuje všechno, co má:
Pracovní poměr se zakládá pracovní smlouvou a vzniká dnem, který v ní byl určen den nástupu do práce. V pracovní smlouvě musí být vždy kromě určení zaměstnavatele a zaměstnance uvedeno:
• druh práce
• místo výkonu práce
• den nástupu do práce
Pracovní poměr vzniká podle zákona dnem, který byl sjednán v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce nebo dnem, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance.
Každá smluvní strana musí obdržet jedno vyhotovení pracovní smlouvy. V případech stanovených zákonem je zaměstnavatel povinen zajistit, aby se osoba před uzavřením pracovní smlouvy podrobila vstupní lékařské prohlídce.
Tyto náležitosti jsou povinné, bez nich pracovní smlouva není platná. Výše mzdy či platu nemusí být ve smlouvě uvedena, ale do měsíce musí být doplněna, stejně jako konkrétní práce nebo doba dovolené. Obě strany si mohou dohodnout i další podmínky (služební auto, pružnou pracovní dobu apod.). Pracovní smlouva musí být vždy písemná, nedodržení této podmínky však nezakládá neplatnost smlouvy. Pracovní poměr tedy může vzniknout i ústní dohodou či mlčky, avšak zaměstnavatel se vystavuje vysoké pokutě od inspektorátu práce.


Pracovní poměr lze uzavřít buď na dobu určitou, nebo na dobu neurčitou

Jestliže nebyla v pracovní smlouvě výslovně sjednána doba trvání pracovního poměru, platí, že byl uzavřen na dobu neurčitou.

Pokud byla v pracovní smlouvě doba trvání pracovního poměru přesně určena, nesmí mezi týmiž smluvními stranami přesáhnout 3 roky ode dne vzniku prvního pracovního poměru a může být opakována nejvýše dvakrát. Za opakování pracovního poměru na dobu určitou se považuje rovněž i jeho prodloužení. Jestliže od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou uplynula doba 3 let, k předchozímu pracovnímu poměru na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami se nepřihlíží.

Sjedná-li zaměstnavatel se zaměstnancem trvání pracovního poměru na dobu určitou v rozporu s těmito ustanoveními zákoníku práce a oznámí-li zaměstnanec před uplynutím sjednané doby písemně zaměstnavateli, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, platí, že se jedná o pracovní poměr na dobu neurčitou. Návrh na určení, zda byly splněny podmínky pracovního poměru na dobu určitou, mohou zaměstnavatel i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději do 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit uplynutím sjednané doby.

 

Zaměstnavatel je oprávněn stanovit zaměstnanci zkušební dobu

Zaměstnavatel může písemně sjednat zkušební dobu pracovního poměru a obvykle tak činí již přímo zakomponováním do pracovní smlouvy. Smyslem zkušební doby je, aby zaměstnavatel měl možnost posoudit, jak se pracovník na danou pozici hodí a má pro ni potřebné předpoklady a současně zaměstnanec má příležitost rozhodnout se, zda v zaměstnání setrvá a zda mu náplň práce a pracovní podmínky vyhovují. Během zkušební doby může kdykoliv rozvázat pracovní poměr kterákoli ze smluvních stran pracovního vztahu.

Zkušební dobu je možné sjednat nejpozději v den, který byl sjednán jako den nástupu do práce, nebo v den, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance. Je-li zkušební doba sjednána, nesmí být delší než 3 po sobě jdoucí měsíce ode dne vzniku pracovního poměru, a 6 měsíců po sobě jdoucích ode dne vzniku pracovního poměru u vedoucího zaměstnance. Podmínkou je, že zkušební doba nesmí být sjednána delší, než je polovina sjednané doby trvání pracovního poměru. Zkušební doba nesmí být dodatečně prodlužována, prodlužuje se však o dobu celodenních překážek v práci, pro které zaměstnanec nekoná práci v průběhu zkušební doby, a o dobu celodenní dovolené.


Změny pracovního poměru
Sjednaný obsah v pracovní smlouvě lze měnit jen tehdy, dohodnou-li se jak zaměstnanec i zaměstnavatel. Změnu je nutné dohodnout písemně. Zaměstnavatel musí převést zaměstnance na jinou práci, pokud:
• zaměstnanec ztratí na základě lékařského posudku ze zdravotních důvodů způsobilost konat dosavadní práci,
• je-li to na základě lékařského posudku v zájmu ochrany zdraví jiných osob před přenosnými nemocemi,
• je-li to pravomocné rozhodnutí soudu nebo správního úřadu nebo
• koná-li těhotná žena, kojící matka nebo matka do devíti měsíců po porodu práci, kterou nesmí konat.
Zaměstnavatel může převést zaměstnance na jinou práci na základě dohody, nebo i bez jeho souhlasu, jestliže:
• pracovník nemá dlouhodobě dobré pracovní výsledky a byl k nápravě v posledním roce písemně vyzván, nebo nesplňuje kvalifikační předpoklady pro výkon práce anebo závažně nebo opakovaně poruší pracovní kázeň,
• zaměstnanec je trestně stíhán za trestný čin, spáchaný v souvislosti s vykonávanou prací,
• pozbyl-li zaměstnanec dočasně předpoklady pro výkon práce,
• nemůže-li zaměstnanec konat práci pro prostoje způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nebo
• jedná-li se o odvrácení živelné pohromy nebo hrozící nehody či zmírnění jejich následků.

 

Základní práva a povinnosti vyplývající z pracovního poměru
Zaměstnavatel je povinen od vzniku pracovního poměru zaměstnanci přidělovat práci podle pracovní smlouvy, platit mu za vykonanou práci a vytvářet řádné podmínky pro plnění jeho pracovních úkolů.
Zaměstnanec je zase povinen práci konat osobně a v zaměstnavatelem rozvržené pracovní době. Pracovat je povinen podle svých sil, znalostí a schopností, musí kvalitně a včas plnit pokyny zaměstnavatele a mu nadřízených zaměstnanců, a má řádně hospodařit se svěřenými prostředky a chránit majetek zaměstnavatele. Pokud jde o vedoucího zaměstnance, má navíc mj. odpovědnost za řízení a kontrolu mu podřízených zaměstnanců, za organizaci práce a za vytváření příznivých pracovních podmínek. Všichni zaměstnanci mohou podnikat v oboru své práce u zaměstnavatele jen s jeho předchozím písemným souhlasem, který může být kdykoli odvolán. To se ale netýká vědecké, pedagogické, publicistické, literární a umělecké činnosti.
Zaměstnanci ve správních úřadech, policii, ozbrojených silách, justici a dalších podobných institucích, které zabezpečují výkon veřejné správy, mají navíc povinnost jednat a rozhodovat nestranně, zachovávat mlčenlivost a nepřijímat dary a jiné výhody, s výjimkou darů a výhod od zaměstnavatele. Dále nesmí být členy řídících nebo kontrolních orgánů právnických osob provozujících podnikatelskou činnost, ledaže tam byli vyslání svým zaměstnavatelem, a sami mohou podnikat v jakoukoliv oboru jen s jeho předchozím písemným souhlasem (ledaže jde opět o činnost vědeckou, pedagogickou, publicistickou, literární nebo uměleckou nebo o správu vlastního majetku).


Pracovní doba
Pracovní dobu určuje a rozvrhuje do jednotlivých pracovních směn zaměstnavatel, její týdenní délka ale nesmí obecně přesáhnout 40 hodin týdně a při rovnoměrném rozvržení pracovních směn jedna směna 9 hodin, při nerovnoměrném 12 hodin. V pracovní době je zaměstnanec povinen být na svém pracovišti.
Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci nejdéle po šesti hodinách nepřetržité práce pracovní přestávku na jídlo a oddech nejméně v délce 30 minut, mladistvým po čtyřech a půl hodinách. Poskytnuté přestávky na jídlo a oddech se nezapočítávají do pracovní doby a neposkytují se na začátku a na konci pracovní doby.
Pracovat lze i mimo hlavní pracovní poměr a to prostřednictvím dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti.

Mimo pracovní poměr lze uzavřít ještě dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti. Dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti musí být uzavřena písemně a jedno vyhotovení této dohody zaměstnavatel musí předat zaměstnanci.

Rozsah práce, na kterou lze uzavřít dohodu o provedení práce, nesmí být větší než 300 hodin v kalendářním roce. Do tohoto rozsahu se započítává také doba práce konaná zaměstnancem pro zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce. V dohodě o provedení práce musí být uvedena doba, na kterou se tato dohoda uzavírá. S novelou zákoníku práce v roce 2012 se také změnily některá pravidla pro výkon práce na dohodu o provedení práce. V případě, že započitatelný příjem z této dohody práce přesáhne částku 10.000 Kč měsíčně, je pracovník povinen účastnit se na zdravotním, nemocenském a důchodovém pojištění, a to za měsíc, v němž jeho odměna přesáhla tuto částku.

Dohodu o pracovní činnosti může zaměstnavatel s fyzickou osobou uzavřít, i když rozsah práce nebude přesahovat v témže kalendářním roce 300 hodin, není možné však na jejím základě vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby. Dodržování sjednaného a nejvýše přípustného rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby se posuzuje za celou dobu, na kterou byla dohoda o pracovní činnosti uzavřena, nejdéle však za období 52 týdnů.

V dohodě o pracovní činnosti musí být uvedeny sjednaná práce, sjednaný rozsah pracovní doby a doba, na kterou se dohoda uzavírá. Není-li sjednán způsob zrušení dohody o pracovní činnosti, je možné ji zrušit dohodou smluvních stran ke sjednanému dni. Jednostranně může být zrušena z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu s 15denní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně. Okamžité zrušení dohody o pracovní činnosti může být však sjednáno jen pro případy, kdy je možné okamžitě zrušit pracovní poměr.

Na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr se vztahuje úprava pro výkon práce v pracovním poměru dle zákoníku práce, vyjma převedení na jinou práci a přeložení, dočasného přidělení, odstupného, překážek v práci na straně zaměstnance, dovolené, skončení pracovního poměru, odměňování (s výjimkou minimální mzdy), cestovních náhrad a pracovní doby a doby odpočinku, výkon práce však nesmí přesáhnout 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích.

Komentáře:

Komentáře slouží k okomentování daného článku. Ne ke vkládání dotazů právníkům.
Nechcete li zveřejnit své jméno tak použijte přezdívku, anebo smyšlené.

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

face

POZOR ZMĚNA WEBU

  •  
  • V listopadu 2015 se bude spouštět nově upravený web SOSporadna.cz
  •  
  • Nový web se rozšiřuje do psychologie.
  • V každém odvětví budeme na web vkládat články s radami do života vytvořeny odborníky. Pokud chcete být informování o přesném datu spuštění nového webu, můžete zde vložit Váš email a my Vám zašleme zprávu i radami právníků i psychologů do života.
  •